Skutečný průlom do každodenní praxe však přišel až v posledních letech, a to zejména po roce 2022, kdy se veřejnosti zpřístupnily tzv. generativní modely umělé inteligence. Tyto nástroje umožňují nejen analyzovat data, ale také vytvářet texty, odpovídat na dotazy nebo zpracovávat komplexní informace v přirozeném jazyce.

V České republice se AI postupně prosazuje napříč různými oblastmi, od průmyslu a logistiky přes zdravotnictví až po služby. Stále častěji se s ní setkáváme i v administrativě, účetnictví a právních či daňových profesích.

Přesah AI do daňového poradenství

Daňové poradenství patří mezi obory, které jsou na první pohled založeny především na odborných znalostech, zkušenostech a interpretaci právních předpisů. AI dnes dokáže rychle vyhledávat relevantní informace, pracovat s rozsáhlými texty zákonů, metodických pokynů či judikatury a pomáhat s přípravou podkladů.

Je však důležité zdůraznit, že umělá inteligence není „daňovým poradcem“. Nezná konkrétní kontext poplatníka, jeho skutečné úmysly ani všechny relevantní souvislosti. Funguje na základě pravděpodobnosti a dostupných dat, nikoliv na základě odpovědnosti za výsledek.

Využití AI při zpracování daňového přiznání

V poslední době se stále častěji objevují snahy využít AI přímo ke zpracování daňového přiznání, tedy od vyplnění jednotlivých řádků až po výpočet daňové povinnosti. Pro poplatníka může být tato představa lákavá: zadám vstupní údaje a „stroj“ vše vyřeší za mě.

V určitém rozsahu může AI skutečně pomoci, například s vysvětlením, co konkrétní položky v přiznání znamenají, jaké příjmy se obvykle zdaňují nebo jaké výdaje lze uplatnit. Nicméně všechny AI modely pracují s obecně dostupnými informacemi a jejich relevantnost není ověřována. Problém však nastává ve chvíli, kdy je AI považována za plnohodnotnou náhradu odborného postupu při sestavení daňového přiznání.

Rizika plného spoléhání se na AI

Pokud poplatník přenechá zpracování daňového přiznání zcela umělé inteligenci, vystavuje se několika zásadním rizikům:

1. Nesprávná aplikace daňových předpisů: Daňové právo je založeno na výkladu, výjimkách a individuálním posouzení konkrétní situace. AI nemusí správně rozlišit mezi podobnými, ale právně odlišnými případy.
2. Absence „osvědčeného postupu“: Daňové přiznání by mělo být sestaveno systematicky, v návaznosti na účetnictví, daňové evidenci a na skutečné ekonomice obsahu transakcí. AI může generovat výsledek, který formálně „dává smysl“, ale neodpovídá zavedené odborné praxi.
3. Riziko neúplných nebo chybných vstupů: Umělá inteligence vychází z informací, které jí uživatel poskytne. Pokud jsou tyto informace neúplné, nepřesné nebo špatně pochopené, bude i výstup chybný.
4. Odpovědnost zůstává vždy na straně poplatníka: To je klíčový bod. Bez ohledu na to, zda přiznání vyplnil poplatník sám, s pomocí softwaru nebo umělé inteligence, odpovědnost vůči správci daně nese vždy poplatník. Případné doměrky, sankce či pokuty nelze „přenést“ na AI.

AI jako pomocník, nikoliv náhrada odpovědnosti

Umělá inteligence bezesporu představuje významný technologický pokrok a její využití v daňovém poradenství má své místo. I my v Chytrém formuláři Dáňa se nebráníme jejímu zapojení a aktivně využíváme její pokrokové prvky v našem unikátním chatbotovi v balíčku PREMIUM a OPTIMUM.

Zároveň je však nezbytné zachovat obezřetnost. AI by měla sloužit jako nástroj podpory, nikoliv jako automatický „výrobce“ daňových přiznání. Kvalitní daňové přiznání nevzniká pouhým vyplněním formuláře, ale odborným posouzením konkrétní situace a převzetím odpovědnosti za výsledek. Právě na tyto účely vznikl Chytrý formulář Dáňa, který formou vedených otázek nabádá jeho uživatele k zamyšlení a poskytnutí relevantních informací.

Daňové přiznání vyplněné za pomocí AI není možné považovat za připravené dle zákona, jelikož správce daně přijímá pouze jasně definované formáty. Z toho důvodu je využití těchto volně dostupných modelů vysoce rizikové.

Podívejte se na formulář ještě dnes.