Pokud má podnikatel povinnost podávat daňové přiznání (není v paušálním režimu), může si vybrat ze dvou způsobu vykazování:

• skutečné náklady,
• paušální náklady.

Poplatník si může svobodně vybrat jakou formou náklady uplatní. Nicméně pozor na povinnost spojené s přechodem. Právě tomuto tématu se v tomto článku budeme věnovat.

Daňová evidence a její podmínky

Skutečné výdaje představují všechny daňově uznatelné náklady, které byly do konce zdaňovacího období uhrazeny. Zákon sice podnikatelům umožňuje mít jako zdaňovací období hospodářský rok, ale v praxi se nejčastěji používá kalendářní rok.

Z praktického pohledu je pro podnikatele daňově uznatelný náklad cokoliv, co slouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a byl-li podnikatelem zaplacen do 31. 12. daného roku. Pouze tyto náklady jsou považovány za daňově uznatelné.

Náklady, které podnikatel eviduje ke 31.12. jako neuhrazené, nelze uplatnit jako daňově uznatelné výdaje daného zdaňovacího období a uplatní se až v tom, ve kterém dojde k jejich úhradě. Na tuto skutečnost mnozí podnikatelé zapomínají a při svých výpočtech tak zahrnují výdaje, které tam být nemají a nedávají tam ty, které by být mohly.

Paušální výdaje a jejich specifika

Paušální výdaj je způsob vykazování výdajů do daňového přiznání v části věnované pouze fyzickým osobám. Je to zcela ojedinělý nástroj, který mohou využít pouze fyzické podnikající osoby.

Zákon o dani z příjmů definuje, že paušální výdaj se vypočítá procentuálním určením z příjmů obdržených ve zdaňovacím období rozhodným dle druhu příjmů. Zákon o dani z příjmů dále uvádí i absolutní omezení, kdy částka paušálních výdajů nesmí překročit níže určené hranice dle druhů příjmů.

Zákon o dani z příjmů vymezuje 4 oblasti pro výpočet paušálních výdajů:

• 80 % – řemeslné živnostenské a zemědělské podnikání, lesní a vodní hospodářství. Maximální omezení činí 1 600 000 Kč.
• 60 % – podnikání na základě živnostenského oprávnění. Maximální omezení činí 1 200 000 Kč.
• 40 % – podnikání svobodných povolání bez povinnosti mít živnostenské oprávnění (př. Advokát, auditor, daňový poradce, herec apod.). Maximální omezení činí 800 000 Kč.
• 30 % – podnikání v oblasti pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku. Maximální omezení činí 600 000 Kč.

Paušální výdaje v praxi nahrazují všechny běžné podnikatelské výdaje. Díky tomu obvykle odpadá potřeba vést podrobnou evidenci nákladů. Hlavní výhodou je jednoduchost, výdaje se vypočtou procentem z příjmů a při případné kontrole se neřeší jednotlivé účtenky.

I když jsou paušální výdaje pohodlné, někdy se vyplatí spíš skutečné výdaje (například když máte vysoké náklady). Pak je potřeba výdaje evidovat a umět doložit, že souvisí s podnikáním. Způsob uplatnění výdajů můžete mezi roky změnit, ale počítejte s tím, že to může znamenat i určité úpravy v daních.

Změny v případě přechodu z daňové evidence na paušální výdaje

Když přecházíte ze skutečných výdajů (daňové evidence) na paušální výdaje, zákon říká, že je potřeba jednorázově „srovnat“ některé položky v daních. Tato pravidla jsou v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů. Stejně se postupuje i při ukončení podnikání.

Konkrétně to znamená, že si upravíte základ daně (částku, ze které se pak počítá daň) takto:

• Zvýšíte základ daně o nezaplacené faktury, které vám k 31. 12. ještě dluží zákazníci.
• Snížíte základ daně o částky, které jste k 31. 12. ještě nezaplatili vy, ale po zaplacení by to byly daňově uznatelné náklady. Nejdou sem zaplacené nebo přijaté zálohy.
• Zvýšíte základ daně o hodnotu toho, co vám k 31. 12. zůstalo „na skladě“, tedy o zásoby (typicky zboží nebo materiál).
• Zvýšíte základ daně o nevyužité rezervy (rezerva je „odložený“ náklad, který jste si dřív vytvořili do budoucna).
• Zohledníte i majetek na finanční leasing (splácení např. auta): do základu daně se zahrne příslušná část nákladů ze splátek podle pravidel pro daňové uznání leasingu.

Až tohle uděláte, tyto položky si dál jen hlídejte. Když vám později zákazník zaplatí starou fakturu, už ji znovu do daní nepřičítáte (protože už tam jednou byla). U zásob je to podobné, při prodeji se v daních projeví už jen rozdíl mezi tím, za kolik jste věc pořídili (nebo kolik byla ve skladové evidenci), a za kolik jste ji prodali.

Podobné úpravy se řeší i tehdy, když přecházíte do režimu paušální daně.

Změny v případě přechodu z paušálních výdajů na daňovou evidenci

Během podnikání se může stát, že začnete víc investovat a vaše skutečné výdaje výrazně narostou. V takové situaci pro vás už paušální výdaje nemusí být nejvýhodnější a můžete se rozhodnout přejít na uplatňování skutečných výdajů.

Tento přechod řeší zákon o daních z příjmů (§ 23 odst. 8 písm. b) bod 3). Při změně z paušálních výdajů na daňovou evidenci je potřeba upravit základ daně takto:

• zvýšit základ daně o nezaplacené faktury od zákazníků (pohledávky), které máte k 31. 12. roku před tímto přechodem.

Žádné další úpravy už obvykle dělat nemusíte, takže je to jednodušší než přechod opačným směrem. Pozor ale na jednu věc. Pokud vám nějaký výdaj vznikl v době, kdy jste měli paušální výdaje, a zaplatíte ho až po přechodu na daňovou evidenci, tenhle výdaj už si jako „skutečný“ daňový náklad uplatnit nemůžete.

Termíny pro změnu

Podnikatelé se mohou rozhodnout pro změnu uplatňování výdajů ze skutečných na paušální. Při tomto úkonu nesmí opomenout na lhůty, kdy je nutné učinit určité úpravy. Změnu lze provést:

1. při přípravě řádného daňového přiznání – situace, kdy podnikatel si je vědom, že pro následující zdaňovací období přejde z jednoho systému na druhý.
2. Termín pro podání a úpravy je tak buď do 1.4 v případě podání písemnou formou nebo
3. do 2.5. v případě podání elektronickou formou (upozorňujeme, že pro podnikající subjekty byla od 1.1.2025 zřízena povinná datová schránka a tyto osoby tak musí učinit jejich podání vždy v elektronické podobě).
4. dodatečným daňovým přiznáním v případě podání po termínu daňového přiznání.

Pokud vám po podání dodatečného daňového přiznání vznikne nedoplatek, nemusíte se ničeho bát, zákon tento nedoplatek nepovažuje za prodlení a nebudou vám vyměřeny úroky z prodlení.

Příklad: Přechod z paušálních výdajů na daňovou evidenci

Pan Novák je podnikatel, které v roce 2025 zaznamenal 1 200 000 Kč příjmů. Zákazník mu však poslední fakturu ve výši 200 000 Kč neuhradil do 31. 12. 2025. Pan Novák podniká v oboru grafického designu. V roce 2025 zaznamenal celkové výdaje související s podnikáním ve výši 400 000 Kč, avšak do konce roku uhradil pouze 350 000 Kč. Pan Novák se chystá v roce 2026 na rozsáhlou investici do svého podnikání a očekává, že výdaje budou téměř ve stejné výši jako příjmy. Z toho důvodu se rozhodl, že v roce 2025 bude uplatňovat paušální výdaje, ale v roce 2026 bude vést daňovou evidenci.

Jelikož si danou změnu uvědomil ještě v únoru 2026, může provést úpravu základu daně v řádném daňovém přiznání.

Úprava základu daně za rok 2025

Výše příjmů v základu daně 2025 – 1 200 000 Kč (i přesto, že 200 000 nebylo uhrazeno, musí dojít ke zvýšení základu daně)

Výše výdajů v základu daně 2025 – 720 000 Kč (60 % paušální výdaj u živnostenského podnikání)

Základ daně roku 2025 – 480 000 Kč.

Pan Novák si bude muset pohlídat, že v roce 2026 bude úhrada 200 000 Kč mimo základ daně a zároveň částka 50 000 Kč výdajů bude v momentě zaplacení nedaňovým výdajem.

Příklad 2: Přechod z daňové evidence na paušální výdaje

Pan Suchý v roce 2025 provozoval činnost prodejce elektroniky. Ke konci roku 2025 eviduje na pohledávkách 950 000 Kč z toho 800 000 Kč mu bylo do konce roku zaplaceno. Na závazcích (uvažujeme, že se jedná o závazky již možno uplatnitelné jako daňově uznatelné náklady) eviduje 400 000 Kč, z toho však do konce roku uhradil 300 000 Kč. Na zásobách eviduje neprodané zboží v hodnotě 50 000 Kč. Rezervy a finanční leasing pan Suchý nemá. Pan Suchý v roce 2025 vedl daňovou evidenci. Nicméně si spočítal, že v roce 2026 neplánuje žádné investice a díky vysoké marži mu paušální výdaje vychází výhodněji. Pan Suchý však své daňové přiznání již podal a jelikož se nachází v červenci 2026, bude muset podat dodatečné daňové přiznání za rok 2025.

Úprava základu daně v dodatečné daňovém přiznání za rok 2025

Nezaplacené pohledávky do konce roku 2025 – základ daně se zvýší o 150 000 Kč

Neuhrazené dluhy do konce roku 2025 – základ daně se sníží o 100 000 Kč

Nespotřebované zboží na skladě do konce roku 2025 – základ daně se zvýší o 50 000 Kč.

Základ daně po úpravách – 100 000 Kč

Daň v dodatečném daňovém přiznání (15 %) – 15 000 Kč.

Pan Suchý musí správci daně dodatečně odvést částku 15 000 Kč. Z této částky nehrozí panu Suchému žádné sankce.

Nemáte ještě podané své daňové přiznání za rok 2025?

Vyplňte své přiznání ještě dnes.